Ako sa vo svete slávia Vianoce, aké jedlá sa podávajú a prečo si dávame darčeky?

Jak asi víte, Vánoce jsou křesťanským svátkem, který slavíme zpravidla 24. prosince. V kapitole Vánoce ve světě se dočtete, ve kterých zemích se považuje za nejdůležitější jiné datum a proč. Mimo to vám prozradíme, kdo v jednotlivých zemích nosí dárky a co byste dostali ke sváteční večeři. Teď se ale pojďme podívat, jak Vánoce vznikly a proč si dáváme dárečky. 

Vánoce jsou křesťanským svátkem oslavujícím den, kdy se v Betlémě (v oblasti dnešní Palestiny) narodil Marii a svatému Josefovi syn – Ježíš Kristus. Ten je označován za kazatele, nejvýznamnějšího proroka, Mesiáše židů, Spasitele lidstva či Božího syna a byl ukřižován kolem roku 30 našeho letopočtu v Jeruzalémě, kde byl také pohřben.

Každé Vánoce se tak můžeme setkat s betlémy z různých materiálů, které vyobrazují toto mystické zrození, kdy Marie s Josefem po cestě nemohli najít místo ke spánku, až se uchýlili do chléva. Po porodu bylo novorozeně umístěno do jesliček se slámou, jelikož pro něj jinde nebylo místo. K Marii, Josefovi, Ježíškovi a všudypřítomným zvířatům poté přicházejí poutníci, kterým svítí na cestu betlémská hvězda se zářivým chvostem.

Klíčem bude pravděpodobně pokračování Betlémského příběhu, které zapsal evangelista Matouš: do Betléma přišli chudí i bohatí poutníci, kteří přinesli Ježíškovi dary – chléb, kožešiny, peníze a podobně. Přicházejí i tři králové, mudrci z východu, kteří donesli zlato, kadidlo a myrhu. Symbolika obdarování může vycházet i z Bible, kde je přímo psáno, že Bůh obdaroval člověka, přestože se v tomto případě mluví o daru víry.

Doklady o tom, že si lidé na Vánoce dávali dárky máme už ze středověku, až do 19. století se ale obdarovávaly zejména děti. Ty dostávaly oblečení, hračky a věci do výbavy, v nejchudších rodinách dostávaly dárky jen děti, vždy ale minimálně jablko či oříšky. Již tehdy věřily, že jim dárky nosí Ježíšek (malé jezulátko), do té doby totiž byla s vánočními dárky spojována postava svatého Mikuláše. Ženy dostávaly různé látky, šití a potřeby do domácnosti. Mužům se dávaly dýmky, tabatěrky, šle či pantofle. Ve válečných dobách se dárky nedávaly, nebo jen ty praktické, v mimoválečných obdobích se jednalo spíše o dárky pro radost – nejčastěji jízdní kolo, gramofon nebo hodinky. Hospodář obdarovával služebnictvo novými šaty, jídlem nebo penězi, drobné dárky dostávali také tuláci a žebráci.

U nás jsou dárky písemně doloženy na přelomu 14. a 15. století. Mnich Jan z Holešova ovšem píše, že někteří lidé věřili tomu, že pokud někoho na Vánoce neobdarují, do konce roku úplně zchudnou a tak je posílali ze zištných důvodů, než jako upomínku biblického příběhu. Až do 16. století se za vánoční dárky braly i úplatky pro šlechtu a úředníky (halafance), ti si je často dokonce vynucovali násilím. Ve 20. a 21. století se Vánoce v mnoha zemích chápou především jako svátky pokoje, rodiny a lásky a lidé je slaví v rodinách bez ohledu na náboženské vyznání.

Štědrý večer podle lidové víry patřil k magickým dnům. Nejstaršími popsanými vánočními zvyky jsou půst, pohoštění ostatních, almužna žebrákům, pečení vánočky, chození na koledu a pokrývání podlahy slámou – ty vycházejí z různých pasáží Bible. Existovalo ale i mnoho pohanských zvyků, které měly předpovědět budoucnost pověrčivého člověka, či mít vliv na další rok jeho života. Svobodné ženy házely za záda střevíc, aby jim prozradil, zda se příští rok vdají (pokud je špička boty otočena ke dveřím), pod talíř se schovávaly rybí šupiny, které přinášely peníze do domu. Hospodář měl mít otevřené kapsy, aby do nich o Štědrém večeru napadalo štěstí. Naopak se nemá prát prádlo a zametat, to přináší smůlu. Dříve se také chodilo třást bezem či plotem. Dodnes se také rozkrajují jablka, ve kterých se hledá tvar hvězdy, který značí šťastný budoucí rok.

24. prosince se navštěvují rodinní příslušníci a dávají se jen drobné dárky – ty velké přicházejí na ředu až 6. ledna s čarodějnicí Bafanou. Klíčové je zde každoroční požehnání papeže Urbi et orbi (Městu a světu), které se koná 25. prosince. Po něm následuje bohatá večeře, podává se krocan, jehně nebo kuře a také panettone – sladký chléb.

Typické jsou velké rodinné večeře, chybět by neměla nadívaná krůta, bramborová kaše, vařená kukuřice, sladké brambory a brusinkový kompot. Po večeři se Američané přesouvají do kostelů na půlnoční mši svatou. Po ní se Santovi nachystá mléko a sušenky, za což na oplátku v noci přinese dárky, které se rozbalují 25. 12. ráno.

Zdobíte si vánoční stromeček státními vlajkami? Norové to dělají. Navíc o Vánocích pečlivě schovávají i všechna košťata, koluje totiž historka, že je o Vánocích přijdou hledat čarodějnice, aby se proletěly. Norové mají i speciální silné vánoční pivo (juleøl), které je velmi sladké. Co si dáte na štědrovečerní večeři? Pravděpodobně ribbe - nakládaný bůček s nakládaným zelím, bramborami a vánoční klobásou, nebo také jehněčí žebírka (pinnekjøtt) dušená na břízových větvičkách.

Děti dostávají dárky od vánočních skřítků každý den od 12. do 24. prosince a to do bot, které se dávají za okno. Každý dostane alespoň jeden „měkouš“ jinak podle tradice hrozí, že vás sežere vánoční kočka – Island je tedy snad jediná země, kde vás ponožky nebo rukavice opravdu potěší. Jí se tu uzené jehněčí (hangikjöt), solená vepřová žebra (hamborgarhryggur) a divocí ptáci či kuřata na různé způsoby, dříve se zde jedli i pro Island typičtí krabi palmoví, ti jsou ale dnes chránění.

Jakožto pravoslavná země má Rusko svátek posunutý až na 6. ledna, dárečky vozí Děda Mráz den poté u jolky (stromečku). Pravoslavní před Vánocemi drží čtyřicetidenní půst, v průběhu kterého se mají modlit a rozjímat, v tu dobu nejí maso, mléko, vajíčka, sýry ani nepijí alkohol. Tradičně byl půst zakončen vánoční hostinou s jídlem z pšenice, medu, sušeného ovoce, máku a oříšků zvaným kutija. Jíst je dovoleno až večer po bohoslužbě, dnes se podává nejčastěji pečená plněná vepřová hlava, vepřová pečeně či telecí maso, husa s jablky, zajíc na smetaně nebo nejrůznější zvěřina. Specifické jsou vareniky - taštičky z kynutého těsta plněné bramborami, houbami nebo zelím.

Štědrý večer Noche Buena se slaví v rodinném kruhu. Domy se zdobí borovými větvičkami, svíčkami a jesličkami. Peče se tradiční tříkrálové cukroví (kulaté koláčky zdobené ovocem a ořechy) ve kterých se ukrývají drobná překvapení. Sváteční večeře obnáší krocana či kapouna s nádivkou, která se liší podle oblasti - v Galicii je kaštanová, v Asturii jablečná, v Katalánsku poté ze sušených švestek. Jídla se zapíjejí sladkým vínem. Dárky se zde rozdávají až na svátek Tří králů a prázdniny trvají do 7. ledna.

Luskouny ani netopýry si raději nedávejte, pokud toužíte po exotice, zajeďte si na Vánoce do Argentiny, kde se na slavnostní večeři podávají pečení pávi. Večeře navíc často probíhá venku, jelikož zde v tu dobu končí léto.

I v Chorvatsku nosí dárky Ježíšek, velmi oblíbené jsou poté jesličky a o Štědrém večeru se pečou dva bochníky chleba – jeden symbolizuje Starý a druhý pak Nový zákon, jelikož jsou Chorvaté zpravidla silně věřící. Na Vánoce se tu jí zejména ryby, na pobřeží ty mořské (a klidně i mořské plody), ve vnitrozemí kapři, tresky a štiky, k nim se podávají pečené brambory a francouzský salát. Speciálním vánočním dezertem je pak plněná bábovka nebo makový závin. K tradičním zvykům patří rozdělávání ohňů do kterých se házelo obilí či zbytky večeře, členové rodiny nesměli jít spát a museli hlídat, aby oheň nevyhasl.

Zapomeňte na kapra a bramborový salát, v Bulharsku si ujíždějí na vepřovém s luštěninami. Pokud to místní chtějí s tradicemi dotáhnout ještě o kousek dál, nejedí u stolu, ale na zemi – na tu položí slámu a na ni teprve přijde slavnostní ubrus (je to připomínka Ježíška, který se na seně narodil). Symbolem Vánoc je survačka – ozdobená větev s symbolizující zdraví, naději a život.

Anglické tradice znáte ze seriálu Mr. Bean – oblíbené jídlo je obrovský pečený krocan s ořechovou nádivkou. Na závěr této hutné večeře přijde na řadu ještě anglický pudink, který připravuje o adventu celá rodina a ukrývají se do něj mince pro štěstí. Dárky nosí Father Christmas v noci a rozbalují se až 25. prosince ráno. Zvyklostí je polibek pod zavěšeným jmelím.

🎬 Tip: Pozrite si špeciálnu vianočnú epizódu seriálu Pán Bean!

Dánové vyrábějí Vánoční věnce se čtyřmi svíčkami, ty symbolizují čtyři adventní neděle, ale také čtyři období života – dětství, mládí, dospělost a stáří. Vyrábějí se i speciální adventní svíčky, které mají naznačených 24 dílků a každý den se nechává jeden uhořet. Na slavnostní večeři se podává husa, kachna či vepřová pečeně, teplá šunka a horká rýže politá studeným mlékem. Specialitou je i rýžový nákyp a pivní pšeničný chléb. Před rozbalováním dárků se rodina chytí za ruce, zpívá koledy a tančí kolem vánočního stromku.

Myslíte, že jsou pavouci jenom znakem Halloweenu? Chyba, na Ukrajině jsou i s pavučinami považováni taky za znak Vánoc. Věří se totiž, že pavučiny nosí štěstí. Typickým jídlem jsou lokše (bramborové placky), které podle tradice hází otec rodiny na strop – přilepené části těsta přivolávají do rodiny štěstí. Dnes se na Vánoce podává boršč, žemle pampušky i ryby. Tradiční dezert je kuťa, který se připravuje z máku, pšenice, ořechů, kandovaného ovoce a medu. A Vánoce se tu slaví až 7. ledna.

Na Filipínách je jediným tradičním jídlem lepivá rýže, která symbolizuje rodinnou pospolitost. K ní si každý dává to, co má rád. První vánoční bohoslužby tu začínají už 16. prosince a jsou provázené září svíček a lampionů. Typické jídlo v současnosti je adobo - vepřové s bramborem, dále pansit, což jsou nudle s mrkví, zelím a vepřovým masem. Jako dezert se podává rýže zabalená v banánových listech.

U nás si na Vánoce pořizujeme domů Vánoční hvězdu – teď myslíme onu červenou pokojovku. Na Havaji byste si na Vánoce pořídili akvárium s ostencem běloskvrným (co s ním dělají po Vánocích jsme už nezjistili). Co naplat když i Santa Claus sem jezdí ve vodním člunu. Tradiční havajské vánoční jídlo neexistuje, rádi si tu dojdou na piknik, neb si společně ugrilují Kaluu - pečené prase.

Ani Ježíšek, ani Santa, ale Père Noël (Otec Vánoc) je tím, kdo zde nosí dárečky do vyčištěných bot připravených u krbu. Děti mají adventní kalendáře, ve kterých se ukrývají sladkosti ale i části evangelií. Na stole se objevují ústřice, bílé klobásy, hlemýždi, rybí polévka a vánoční krůta s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou. Oblíbeným dezertem je le buche de Noël - buchta ve tvaru polínka. Štědrý večer je zakončený půlnoční mší. 25. prosinec je poté dnem dobrých skutků, kdy se hostí bezdomovci, sirotci a chudí.

Místní od 16. prosince každé ráno jezdí do kostela, na čem? Na kolečkových bruslích. Oslavy jsou doprovázeny ohňostroji, místo koled se hraje hudba Gaita, oblíbené jsou betlémy a v omezené míře i vánoční stromky. Tradičním jídlem je Halacas - směs hovězího, kuřecího a vepřového masa, ke kterým se přidají kapary, rozinky a olivy a vše se vaří nad párou v kukuřičných listech. Dárky tu nosí svatý Mikuláš a nebo Ježíšek v podobě nemluvněte.

Symbolem Vánoc je kozel, který má kolem sebe obmotanou červenou stuhu. Domy obchází stařeček Jultomen, kterého doprovází skřítci a trpaslíci. Podává se šafránový chléb a povidlové vánoční dorty, vše probíhá formou švédského stolu, ze kterého si každý nabírá to, co má rád - důležitá je ovšem bramborová kaše. V současnosti se často objevuje lutfisk louhovaná ryba želatinové konzistence. Jeden talíř kaše se vždy nechává venku pro vánočního skřítka. Jídlo se zapíjí černým pivem nebo švédským svařeným vínem.

Štědrý den je ve znamení půstu, večer se poté podává dvanáct chodů (podle počtu měsíců) a prostřen je i jeden talíř navíc pro neočekávanou návštěvu. Vaří se boršč, zelňačka nebo rybí polévka, ryba (sleď, jeseter, kapr), podává se chléb i svěcené oplatky, taštičky se zelím a škvarky, makůvky (žemle s mákem a rozinkami, která se namáčí v oslazeném mléce), jáhlová kaše a další pokrmy.

Největší dárky v nosí Svatý Mikuláš už 6. prosince, o Vánocích se pak dostávají jen drobné dárky, Štědrý den je zde navíc pracovním dnem. Na Boží hod se snídá cougnou - sladké pečivo, které připomíná vánočku, ale tvarem se blíží postavě nemluvněte a symbolizuje čerstvě narozeného Ježíška. Cougnou může být s čokoládou, rozinkami, pomerančovou kůrou, nebo úplně bez příměsí. Večeře začíná aperitivem, jako předkrm bývají podávány dary moře, hlavní chod tvoří krocan a na závěr přijde koláč s krémem nebo pěnová roláda připomínající poleno.

Čo ďalej?

Vánoce jsou jednou z nejkrásnějších částí roku. Pokud hledáte inspiraci, jak se v tento den co nejlépe vyfotit, oceníte článek Domácí vánoční focení s tipy pro rodinu i páry. Pokud ještě nemáte vybraný 🎁 dárek pro své blízké, mrkněte na tyto tipy.