Blíži sa najdôležitejší deň v roku pre všetkých milovníkov tekvíc a hororov. Halloween považujeme za americký sviatok, ale jeho korene pochádzajú z úplne iného miesta. Čo jeho história, prečo sa u nás neujal a aké sviatky v tomto období oslavujeme u nás?
Halloween je lidový svátek, který zdomácněl v anglosaských zemích – USA, Kanadě, Británii, Irsku a Austrálii, ale postupně začíná skrze populární kulturu pronikat až k nám. Odkud se vzal svátek děsivých převleků a vydlabaných dýní?
Halloween, který slavíme 31.10. se vyvinul z původně keltského svátku zvaného Samhain, pojmenovaného podle keltského boha – pána mrtvých Samhaina. Tento svátek se konal přesně mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem a byla to jakási oslava příchodu zimy a keltského Nového roku.
Kelti verili, že v tento deň sa objavil most medzi svetom mŕtvych a živých, ktorý umožnil dušiam vrátiť sa na jednu noc späť medzi nás.
Oslavy Samhainu probíhaly převážně v noci – na kopcích se v noci z 31. října na 1. listopadu zapalovaly ohně, aby se duše pozůstalých našly cestu a mohly se ohřát a strávit s živými noc. Zároveň měly ohně zastrašit zlé duchy, ze stejného důvodu se také lidé převlékali do strašidelných kostýmů a masek. Spalovaly se figuríny znázorňující starý rok, s jejich spálením se lidé rituálně zbavovali i smutku a starostí končícího roku.
Pred domom ľudia nechávali jablká alebo tanier s jedlom pre blúdiace duše. Zosnulých predkov vítali vyrezanou a vydlabanou tekvicou, repou alebo repou so sviečkou vo vnútri, ktorá slúžila aj ako ochrana ľudí pred zlými duchmi.
Oficiální podobu svátku určil až papež Bonifác IV. (550-615), který ze svátku chaotického odhánění zlých duchů udělal křesťanský Svátek všech svatých (All Halows' Evening) roku 609. Právě zkomolením tohoto anglického názvu později vznikl název Halloween. Tradiční duch oslav se udržel hlavně v někdejších keltských oblastech – zvlášť v Irsku, odkud se v 17. století dostal díky kolonizátorům do Ameriky. Tamní protestantismus dal Halloweenu současnou podobu, která se v nyní přenáší zpět na evropský kontinent. Jeho komercializace začala kolem roku 1900, od roku 1930 začínají být populární kostýmy pro celé rodiny a koledování trick-or-treat se objevuje kolem roku 1950.
Pečlivé přípravy na Halloween propukají již několik dní předem a postupně se domy promění ve strašidelné hrady a promění se i celé ulice. Dospělí i děti se nastrojí do strašidelných až děsivých kostýmů. Domy i jejich okolí se zdobí dýněmi, které se v tomto období objevují ve zcela neuvěřitelném množství (stejně jako o měsíc později vánoční žárovky, nafukovací Santové, sochy sobů a další dekorace na Vánoce). Do těchto dýní se prořezávají otvory, tak, aby vytvořily děsivé obličeje, efekt ještě umocňují uvnitř zapálené svíčky. Pojmenování luceren vyhází z následující legendy:
Bol raz jeden muž menom Jack, ktorému sa podarilo chytiť samotného diabla. Pustil ho výmenou za sľub, že ho diabol po smrti nezoberie do pekla, a tak sa aj stalo, ale aj v nebi bola Jackova duša odmietnutá, a tak mu diabol dal večne horiaci uhlík, aby mu ukázal miesto odpočinku. Uhlie však horelo, a tak ho Jack schoval do tekvice, do ktorej urobil dieru, aby svietila. Odvtedy bol známy ako Jack-o'-lantern.
V Amerike chodia deti od domu k domu s tradičným porekadlom Trick or treat. Ak nedostanú sladkosti, zvyčajne pomaľujú dom alebo auto a obľúbená je aj zubná pasta na sklo.
Existují také halloweenské průvody, pořádají se zejména ve větších městech, děti v něm soupeří o nejoriginálnější a nejstrašidelnější masku. Nejznámější je newyorský The Village Halloween Parade (odehrávající se v nejstarší části Manhattanu – Greenwich Village). Tradičními prvky Halloweenu jsou také čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři, pavouci a pavučiny, atd. Typickými barvami jsou černá a oranžová. I zmiňované dýně jsou typicky americkým vynálezem - oproti původně používaným tuřínům a řepám se snáz dlabou a v Americe navíc dozrávají přesně v období Halloweenu.
V Česku nejde o tradiční svátek. Některé domácnosti si před dům symbolicky dávají dýně a jack-o'-lanterns, ale zpravidla nejsou připravené na trick-or-treating, a do Halloweenu se tím pádem úplně nezapojují. Mezi dětmi sice získává Halloween stále větší oblibu, ale tradičně u z nás mají daleko hlubší význam svátek Všech svatých a Dušičky.
Je křesťanský svátek, který připadá na 1.11. a připomíná všechny svaté (nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni). Na Východě se od 4. století slavil společný svátek všech mučedníků, protože nebylo časově možné slavit každý jednotlivý den každého světce. Od 8. století se v Irsku a v Anglii začal slavit svátek Všech svatých, do té doby se jednalo pouze o svátek všech mučedníků, slavení tohoto svátku se záhy rozšířilo i do Říma a tento svátek slaví se v tak křesťanských zemích slaví od 9. století.
Na 2. listopad u nás připadá Svátek zesnulých, neboli Dušičky, v římskokatolické církvi se jedná o den, kdy se církev modlí za zemřelé. V zemích s křesťanskou tradicí se v tento den navštěvují hřbitovy. Rodinné hroby se zdobí živými květinami a rozsvěcí se na nich svíčky, což má symbolizovat víru ve věčný život a demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí. Bývá zvykem, že se ve hřbitovních kaplích, kostelech či u hlavního hřbitovního kříže konají bohoslužby či mše svaté, kněz také prochází spolu s věřícími hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby.
V minulosti sa piekli aj takzvané "dušičky" alebo "kosti svätých" - chleby a rožky v tvare kostí. Tie sa rozdávali pocestným, žobrákom pri kostole, chudobným ľuďom v dedine a zamestnancom.
V južných Čechách sa hovorí, že na začiatku 20. storočia koledníci v tento deň žobrali o toto pečivo.
V České republice je vzpomínka na všechny zesnulé vedle Vánoc nejdůležitějším svátkem, který oslavují nejen křesťané, ale i mnozí nevěřící. Dušičky by neměly být jenom o povinnosti zvelebit a navštívit hroby. Je to příležitost zastavit se a přemýšlet o svém životě v souvislosti s jeho konečností. Je to příležitost uctít svůj rod, poděkovat předkům a zavzpomínat na zemřelé, je to také čas odpuštění a smíření.
Kanada
Deti v Kanade tiež chodia koledovať. Okrem vyrezávania tekvíc Kanaďania zdobia svoje domovy suchými kukuričnými listami.
Írsko
Kolískou tohto sviatku je Írsko, ktoré ním žije dodnes. Deti chodia od domu k domu v strašidelných kostýmoch a pýtajú si Trick or Treat. Ak nedostanú sladkosti, natrú dvere domu zubnou pastou alebo na ne naukladajú surové vajcia. Dospelí oslavujú tento sviatok v tradičných írskych krčmách pri dobrom drinku.
Belgicko
V Belgicku sa oslavuje len Sviatok všetkých svätých. Tu sa svätí uctievajú zapálením sviečok za oknami. Naopak, napríklad v Nemecku, Švédsku a Maďarsku sa každoročne konajú halloweenske párty v štýle amerických hororov.
Španielsko 💀
Día de los Muertos je podobný sviatok ako All Hallows Eve, keď si ľudia pripomínajú mŕtvych. Španieli veria, že počas tohto sviatku sa duše mŕtvych pripájajú k živým a spoločne oslavujú. Symbolom tohto sviatku je La Calavera Catrina (Elegantná lebka), ktorá nesmie nikde chýbať.
Francúzsko
Vo Francúzsku nie je Halloween tradičným sviatkom, ale skôr komerčnou záležitosťou - halloweenske dekorácie a sladkosti sú k dispozícii v obchodoch, ale zvyk koledovania sa neujal. Francúzi zvyčajne oslavujú v dobových kostýmoch a chodia na večierky alebo do klubov s priateľmi.
Čína
Počas Halloweenu v Číne môžete vidieť milióny zapálených sviečok v domácnostiach aj na uliciach. Podľa tamojšej tradície sa medzi ľuďmi potulujú duše ľudí, ktorí zomreli násilnou smrťou, utopením alebo zranením, a môžu byť nebezpečné. Svetlo sviečok im má ukázať cestu do neba.
SríLanka
Rozhlasová stanica na Srí Lanke vyhlasuje súťaž o najlepšie halloweenske recepty a najdesivejšie výkriky smrti.
Den mrtvých (Día de los Muertos) je mexický festival na počest mrtvých, oslavuje se mezi 31. říjnem a 2. listopadem v oblastech s mexickou a středoamerickou populací. V roce 1993 UNESCO vyhlásilo Mexický den mrtvých za „nehmotné dědictví lidstva“.
Deň mŕtvych je pestrý festival, ktorý oslavuje pamiatku zosnulých. Mexičania navštevujú cintoríny, zdobia hroby a trávia čas spomienkami na mŕtvych príbuzných a priateľov.
Nie je zriedkavosťou, že členovia niektorých komunít strávia na cintoríne celú noc. Organizujú večierky a pikniky so živou hudbou.
Mexičané ve svých domovech vyrábějí složitě zdobené oltáře, aby uvítali duše zemřelých. Zdobí je fotkami, zářivě oranžovými měsíčky (jejichž vůně pomáhá přilákat duše k oltáři), malovanými nebo cukrovými lebkami (které představují ty, kteří zemřeli), svíčkami, měkkým sladkým chlebem zvaným Pan de Muerto, solí (která umí očistit duše) a barevnými prořezanými papíry (které mají duším pomáhat cestovat).
Mexičania veria, že 1. novembra sa na náš svet vracajú duše detí a o deň neskôr, 2. novembra, prichádzajú duše dospelých. Pre duše zosnulých sa pripravuje bohaté pohostenie, napríklad malé cukrové lebky (calaveritas) alebo sladký chlieb (pan de muerto). Hroby detí sa zdobia bielymi kvetmi, zatiaľ čo hroby dospelých sa zdobia červenými kvetmi.
Oltáře dříve vytvářely zejména starší generace. V poslední době se do jejich výroby začínají znovu zapojovat mladí, kteří tak pomáhají udržet tradici naživu. A malá zajímavost na závěr - je rozdíl v tom, jak se zdobí oltáře duší dospělých a dětí - u dětí se používá více fotografií, svíček a pečiva, největší rozdíl je ale v tom, že na oltářích dětí se nacházejí hračky či jejich oblíbené předměty.
Pokud jste podlehli kouzlu Halloweenu, není důvod, proč si nevyzdobit dům. Hlavně tu krásu nezapomeňte nafotit! Jestli raději trávíte sychravé podzimní dny v teple domova, vrhněte se třeba na vyvolání vzpomínek z léta!
Môžete tiež pripraviť strašidelné halloweenske jedlá. 🎃
Rok sa s rokom stretol a je tu opäť január. Minulý rok sme zažili veľa dobrého aj zlého. Od...
Či už vyvolávate fotografie do albumu alebo na nástennú koláž, je dôležité poznať štandardné veľkosti fotografií...
Rozšírte svoj profil na Instagrame vytvorením svojich obľúbených fotografií. Ukážeme vám, ako ľahko vyvoláte svoje fotografie...
Je tu jar, a tak sme naše fotografie obliekli do jarného kabátu. Pripravili sme pre vás limitovanú jarnú edíciu...
Minulý rok ste nám svojimi fotografiami vyčarili úsmev na tvári. Viete prečo? Urobili ste ich z našich...
Poslanie starých rodičov je jednoduché: urobiť vnúčatá šťastnými. Kto by si nepamätal babičkine najlepšie buchty...